Travertin v oblasti Guidonia

Prezentační video

Po dlouhé období středověku byly lomy nečinné, neboť těžba byla velmi nákladná. Po přírůstku obyvatel zaznamenaném mezi lety 800 a 900 bylo zaregistrováno mnoho nových domácností na území „Montecelio“ (nyní Guidonia Montecelio), včetně „Le Sprette“, dnes nesoucí název lomů „lokalità Le Fosse“. Obnovení činnosti lomu kopírovalo rozvoj hlavního města Říma, kdy po povodních v roce 1871 byly po obou stranách řeky Tibery postaveny hráze z tradičního římského kamene a přistěhovalcům se tak naskytla pracovní příležitost.

Teprve koncem 19. století byla zahájena moderní těžba v průmyslovém měřítku, kdy se začalo investovat do rozsáhlejších oblastí včetně aktuálních lokalit Bagni di Tivoli a obcí Guidonia Montecelio, Villalba a Villanova.

Prakticky od středověku až do pozdních let 18. století nedošlo k podstatným změnám v technice těžby a využívala se převážně ruční práce za pomoci jednoduchých nástrojů.

Převratná změna v těžbě travertinu nastala až koncem 20. století s použitím moderní techniky pro vyjmutí travertinových bloků, kdy za pomoci spirálových ocelových drátů poháněných kladkami a pomocí „decauville“ s použitím vody a písku docházelo k perforaci kamene. Touto inovační metodou bylo možné řezat bloky větších rozměrů než v minulosti, a to do výšky až 8 metrů a šířky více než 15 metrů. Následně byl také opuštěn i pomalý a zastaralý

systém přepravy „codettoni“, jež pak zcela vymizel.

Další důležitá inovace nastala v roce 1920, kdy se rozšířilo použití nakladačů vybavených pásovým podvozkem pro odsun travertinových bloků. Toto přispělo natrvalo k transformaci starého lomu jámového typu na lomy rovinné s cestami a stále většími otevřenými prostory pro jednodušší manipulaci strojů a lepší dopravu.

Poslední radikální inovace přišla v osmdesátých letech, kdy byla cívka spirálovitého drátu nahrazena diamantovým lanem. Tento způsob řezání byl pětkrát rychlejší a bezpečnější než předchozí metoda, umožnil odstranění používání písku a vody a současně umožnil řezání bloků do rozměru až 20 metrů.

Pásové nakladače byly nahrazeny „crawlery“ s větší nosností, zdvihací zařízení s provazy byla odstraněna a místo nich se začaly používat jeřáby a vrtné věže. Dnes se těžební cyklus travertinových lomů skládá z řady činností, jako je příprava a otevření lomu, rozšíření prostoru, řezání, nakládání a přeprava surovin.

Sdružení pro rozvoj Římského travertinu

Travertin od starých dob reprezentoval město Guidonia jako zdroj bohatství a díky odhodlání a schopnosti různých podnikatelů působících v této oblasti vykazovala jeho produkce stálý růst. Potvrzením vývoje těžební činnosti je významné zvýšení zaměstnanosti v oblasti města Guidonia. Není pochyb, že v této souvislosti hraje hlavní roli v průmyslové oblasti uznávaný region Lazio, který se v roce 2001 postaral o podporu a sponzoring Římského travertinu.

Společnost Travertino Morelli F. & C. S.r.l. je členem tzv. Sdružení pro rozvoj Římského travertinu (“Centro per la Valorizzazione del Travertino Romano”), kde ve správní radě působí také majitel firmy Paolo Morelli. Tato organizace v současné době zastřešuje více než 40 firem s počtem přibližně 3 500 zaměstnanců, z nichž některé zpracovávají tento prestižní starověký kámen nejméně půl století. Sdružení je hlavní hnací silou těžební zóny a je nejdůležitějším ekonomicko-produktivním pilířem severovýchodu Říma a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak z hlediska hospodářského, vzhledem k tomu, že obrat travertinu představuje 5% regionálního HDP. To dokazuje, že navzdory mnoha potížím je těžba travertinu stálým rozvíjejícím se odvětvím, neboť v osmdesátých letech prosperovalo 12 společností a dnes je registrováno více než 90 podniků se stovkami řemeslníků.

„Sdružení pro rozvoj Římského travertinu“ (www.centrotravertinoromano.it) se stará o výzkum, inovaci a vývoj nových technologií. Díky němu je výroba neustále modernizována a to nejen  v Itálii, ale i na zahraničním trhu, což výrazně zvýšilo vývoz z oblasti Lazio.

Tento materiál je ceněn nejprestižnějšími mezinárodními architekty. Z jejich posledních a nejslavnějších děl je to například Paul Getty Museum v Los Angeles, Čínská Centrální banka, Kodaňská univerzita, Ara Pacis - muzejní komplex Augustae, Auditorium Parco della Musica v Římě aj. Na 28. Výstavě mramoru z Carrara právě díky poslednímu jmenovanému velkolepému dílu získaly prestižní ocenění dvě společnosti z našeho „Sdružení pro rozvoj Římského travertinu“. Ocenění udělila mezinárodní porota na základě porovnání výsledků prací prováděných se všemi druhy významných italských i zahraničních kamenů, což potvrzuje podnikatelské schopnosti našich společností v sektoru těžby nerostných surovin, které je řadí na světovou úroveň.